Pole chudých.

Augustin Eugen Mužík

Pole chudých na stráni kamenité, pusté. Ó kdo sečte na dlani mozoly ty husté, kdo ty těžké krůpěje potu, v hrudy spadlé, kdo ty všecky naděje, v početí již svadlé! Nízké klásky z pola jen drobná zrnka plní. To ne vítr – tajný sten obilíčkem vlní, to snad jakýs lidský duch osudu se vzpouzí, výčitkou tu plní vzduch o té věčné nouzi! Přijde zima mrazivá, málo chleba bude, hlad a bída vraždivá zahostí se všude. Mozol, mošna žebrácká, groš, jejž kdos v ni vhodil a pak smrt kdes tulácká – totě chudých podíl! Osude, zde jasně zřím, jak jsi nespravedliv! Budiž trochu lidštějším, losu chudých bedliv! Tisíce tak mlčky mrou, jak to listí v hvozdě – dej jim rychle pomoc svou, sice bude pozdě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

293. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYENY. (Jan Evangelista Nečas)
  2. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  3. Selské písničky. (Josef František Karas)
  4. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  5. K MILÉ (František Šimeček)
  6. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Hroudě. (Ferdinand Tomek)
  8. Horská fara. (Rudolf Pokorný)
  9. XlX. Lidu vůdcem nebuď v poušti zpráhlé, (Antonín Klášterský)
  10. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)