Horská fara.

Rudolf Pokorný

Vysoko ves v horách, fara nejvýše; v zimě sedláci k ní lezou po břiše. Pro skály a hory Bůh k ní nevidí – ďas ji postavil tam za trest pro lidi! Chudá horská fara, chudší horský lid – chce-li farář vyžít, musí sedlačit. Osévati role mezi skalisky, o žních pěkně svážet ovsík do vísky. A ta štola, Bože! Neuvěřil bys – Slýchal o ní sotva v semináři kdys. Jak zapadnou hory v sněhy, závěje, ty tam farářovy všecky naděje! Když slunéčko svitne teple ku jaru, když už sněhy sejdou, sedne na káru, od vesničky k vísce. smutně, rozmarně jezdí pochovávat a křtít sumárně! Mrtvé poukládá v půdu přechudou; živí najednou si pláč tak odbudou – pak se domů vrátí zimňátka svá křtít – – chce-li farář vyžít, musí sedlačit!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

706. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  2. Krajina. (Antonín Klášterský)
  3. Horal. (Adolf Heyduk)
  4. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  5. SLOUŽIT. (J. B. Polom)
  6. Horská chudina. (Vojtěch Pakosta)
  7. Oráč. (Augustin Eugen Mužík)
  8. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  9. Legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  10. 97. Příklad. (Jan Petr Jordan)