Horal.

Adolf Heyduk

Jeseň listím běží, šumný její chvat pod večerem mlhy do údolí valí, chladným dechem okna nízkých horských chat jako sivou rouškou zastírá a halí. Prázdno kolem všecko: mýtina i luh, pod strání jen tamo u vesničky dole malou kravku v hrubý zapraženou pluh brázdí horal pruty neplodného pole. Dříve jiným robil, sobě teprv dnes, mozolivě kypří kousek holé stráně bednou na výživu; trpký na oves – a ty sprahlé rýhy vlaží znojem skráně. Hrozno! jak se vzpírá, týčí zas a zas! Marně chuďas volá za podporu k nebi, jinak z brázd těch zlatý vyrůstal by klas, v každém zrně steré bělely se chleby. Leč zde marno všecko, jenom nával muk ze snětivých stebel svalnou rukou mlátí, bídu otec klidil, sklidí syn i vnuk, úmorem a bídou vše se ve hrob kátí. Na potlukách ondy uviděl jsem tak, z vísky žalným hlasem trhlý zvonek zvonil, mně se ňadro chvělo, zaléval se zrak, oráč křižoval se, já mdlou hlavu klonil. Oráč domů sjížděl, těžký pluh se lesk’, klenot vyhlazený půdy sporou tísní – do chrámku mých ňader divný vešel stesk, aby za oráče pomodlil se písní.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

176. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Serafínský Procházka)
  2. HRAČKÁŘSKÁ DĚDINA. (Bohumil Adámek)
  3. Červen. (Adolf Heyduk)
  4. Oráč. (Adolf Heyduk)
  5. Šafář. (Karel Leger)
  6. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  7. NEŽ SLUNCE ZAPADLO. (František Serafínský Procházka)
  8. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  9. Za večera. (Karel Alois Vinařický)
  10. MLÝN V KRAJI. (František Kvapil)