Za večera.

Karel Alois Vinařický

Ženou domů pasákové, Od úhorů, luhů, lesů Ozývají se bekoty Oveček a beranů. Rolí, palouky, háje Utišují se, oněmují. Šedé mění se Nebe na západě. Viziž, Ej zapálené ty růže Jako uhel uhasínají! Rudé a kadeřavé To líčení mizí. Do roucha noci šerého Roviny, hory a údolí Se zahalují. Ve září míhavé Jeví se luna tichá; Po bání putuje Po vysoké, A na zemi ve vodě Myje si líce. Já také po dolině Putuji míhavé Ku výši zářivé: Ej, budeli pouť i má Do mého večera Tako tichá?

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

954. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Horal. (Adolf Heyduk)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. ŽENCI. (Josef Václav Sládek)
  4. Srpnové večery. (Antonín Sova)
  5. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  6. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  7. Veliká žeň. (Jan Pelíšek)
  8. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)
  9. Bouře v horách. (Rudolf Pokorný)
  10. Červen. (Adolf Heyduk)