Veliká žeň.

Jan Pelíšek

Už ženců srp odložen utichl zpěv(A4m) jenž hlaholil hájem i polem(A3a) už dozrává ovoce stromů a rév(A4m) a zmlkne ruch v přírodě kolem(A3a) Už záhy též v svatyních kraje i hor(A4m) svůj dík za žeň dopěje poslední sbor(A4m) Než bratří vy vzhůru přec Vzpružte svou sílu(A4a) Žeň jiná žeň veliká volá nás k dílu(A4a) Kde k východu k západu v sever i jih(A4m) se pohanstva pustiny táhnou(A3a) kde v bařiny zla dny nám obrací hřích(A4m) kde srdce po smíření prahnou(A3a) kde propasti nevěry zejí nám vstříc(A4m) ba kdekoli v lidskou jen pohlédnem líc(A4m) to všecko zve Zořte tu duchovní pole(A4a) vždyť lidstvo toť Boží je veliká role(A4a) A na tu ač po celé věky už lil(A4m) Pán lásky své vláhu i světlo(A3a) reformace pluh ač ji zdatně tak zryl(A4m) že všudy zas slibně to kvetlo(A3a) ach člověka srdce vždy hříchův je zdroj(A4m) a znovu vždy nutný jest se škůdci boj(A4m) A čistit a vzdělávat ten lán náš lidský(A4a) ta veliká práce nám trvá tu vždycky(A4a) Nuž každý se chutě jen ku dílu hlas(A4m) a vztáhni tu ruku svou k pluhu(A3a) Jak velká jest práce tak velký je čas(A4m) pro každého Kristova sluhu(A3a) Co zjevit chtěl Bůh to již zjeveno jest(A4m) dnem každým se blížíme cíli svých cest(A4m) a žádnou tu nečinně ztracenou dobu(A4a) už nevrátí touha tvá u brány hrobu(A4a) A nastane velká žeň poslední(A3a) až podzim ten přivane temně(A3a) kdy k andělu dí bůh Pusť srp svůj a žni(A4m) už k skonání dozrála země(A3a) Pak pšeničné zrní od nicotných plev(A4m) u vichřici oddělí Svatého hněv(A4m) pak blaze kdo sám co klas zdárný a pravý(A4a) se vznese do obilnic nebeské slávy(A4a)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

187. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)
  2. Za večera. (Karel Alois Vinařický)
  3. Zpěvy ženců, léta hlasy. (Jan Pelíšek)
  4. MŮJ RODNÝ KRAJ. (František Taufer)
  5. BŘEZEN. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jarní větry. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 24. Nechať je to vláha rosy (Josef Uhlíř)
  8. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  9. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Píseň ženců. (Karel Sudimír Šnajdr)