ŽENCI.

Josef Václav Sládek

Jdou ženci s pole k domovu a šednou role a lada, měsíčný srpek stříbrný za tmavé lesiny padá. Tam dole od luk vane chlad do horkých, znavených tváří, po hvězdě hvězda vychází, ode vsi světélka září. Jdou ženci, každý k domovu a s žatých polí to dýše, jak po bolestech rodička když nejprv usnula tiše.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

133. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za večera. (Karel Alois Vinařický)
  2. 19. Poďte žít. (Jan Karafiát)
  3. Svítící oblaka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)
  5. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  6. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  7. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  8. BŘEZEN. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Chvíle v podvečer. (Stanislav Mráz)
  10. Srpnové večery. (Antonín Sova)