To praví prostá tichá lidu báj(J5m)
že duše mrtvých opustivše jednou(J5f)
svůj klidný stánek rajský svatoháj(J5m)
se s těly svými v tmavém hrobě zvednou(J5f)
a ostavivše hluboký svůj byt(J5m)
ve luny zář a ve hvězd jasný třpyt(J5m)
zas po letech tu po své vlasti vzhlednou(J5f)
To srdce jejich velké bouřlivé(J5m)
jim nedá spáti Jejich citu příval(J5f)
jeť mocnější než fatum neživé(J5m)
on zvedne kámen který v hrob je skrýval(J5f)
on strhá pouta zvrátí mrtvých řád(J5m)
a silou dávnou neskrocen a mlád(J5m)
je nese v domov který vždy jim kýval(J5f)
z hrobů těch co svatý Vyšehrad(J5m)
jich čítá v sobě z klidné mrtvých říše(J5f)
dvé stínu v pozdní podvečerní chlad(J5m)
zří pěvec bdící dnesky vstávat tiše(J5f)
a ve tajemné duchu odvaze(J5m)
se bráti zvolna zlaté ku Praze(J5m)
jež před jich zraky v spánku z lehka dýše(J5f)
Ty hroby znáte li Ach jeden z nich(J5m)
jste sami často myli slzou žhavou(J5f)
V něm v retech siných záhy umlklých(J5m)
jsme uspali tak mnohou píseň pravou(J5f)
kde každý den se v smutku trudí sám(J5m)
kde kvílí pták a jitro slzí tam(J5m)
a větru dech jak pozdrav hraje travou(J5f)
A druhý hrob jej dávno smazal čas(J5m)
a jenom někdy ještě jeho jméno(J5f)
kdy děd svým vnukům vypravuje zas(J5m)
s nevolí bývá tajnou vysloveno(J5f)
to jméno Záviše jenž svoji dlaň(J5m)
vztáh po koruně svou by zdobil skráň(J5m)
a začež smrť pak byla jeho věno(J5f)
Jeť Záviš v drahý oděn zlatohlav(J5m)
a kolem hrdla krve pruh má rudý(J5f)
a Vítězslav ve prostý řasný šat(J5m)
své posvěcené kněžské halí údy(J5f)
a kudy kráčejí tam hvězdný lem(J5m)
se splétá na královský diadem(J5m)
a k skráním jich se zvolna snáší všudy(J5f)
Děl Záviš druhu Rci mi pěvče ty(J5m)
nač po staletích z neznámého rovu(J5f)
jsi zvábil stín můj v ticho zakletý(J5m)
v tu starou vlasť v tu rodnou půdu znovu(J5f)
Kde cíl je náš Já klidně spal svůj sen(J5m)
a vstal jsem z něho dnes jsa poslušen(J5m)
já kníže tvému mohutnému slovu(J5f)
Děl Vítězslav Ó bratře Záviši(J5m)
znáš Prahu tu to srdce vlasti mojí(J5f)
Zda ucho tvoje také neslyší(J5m)
tluk jeho jasný který v lad se pojí(J5f)
a svojí hudbou noc kdy rozvlní(J5m)
hruď duchů nebes blahem naplní(J5m)
a staré rány zacelí a zkojí(J5f)
Chrám ten li zříš jenž českým lidem vzpjat(J5m)
z mé vlasti prsou k nebesům se noří(J5f)
ten palác prostřed chudých českých chat(J5m)
ten maják v bouřných smutných časů moři(J5f)
tu svatyni kde prostý český lid(J5m)
smí směle před své bohy předstoupit(J5m)
a jim se svěřit v radosti i hoři(J5f)
Tam cíl je náš Jáť staletý tvůj klid(J5m)
jsem zrušil dnes my mezi svoje děti(J5f)
jsme přišli sem bys poznal pozdní lid(J5m)
jak dávnou pověsť hrdinů svých světí(J5f)
a v slavné chvíli svého nadšení(J5m)
se k nebi nese roven plameni(J5m)
a manům svým tam do náruče letí(J5f)
A tak zde vešli oba pod náš krov(J5m)
a v tuto velkou blahodějnou chvíli(J5f)
zřím stín jich jak se tiše beze slov(J5m)
na ňadra věrná v blahém plese chýlí(J5f)
a kde jim bije vroucí srdce vstříc(J5m)
tam líbají nás v rozechvěnou líc(J5m)
jak záře nebes zákmit jeden bílý(J5f)
Nuž vítejte nám vřele oba sem(J5m)
Dnes jméno vaše na věky se vryje(J5f)
do prsou našich neb co v skonu svém(J5m)
se božskou mocí do umění skryje(J5f)
co mluvou bohů zářnou vešlo v nás(J5m)
to nezachvátí hrob již ani čas(J5m)
to v prsou lidu nesmrtelně žije(J5f)