Jaro.

Václav Antonín Crha

Když se jaro odevírá libý větřík vane zas, po všech hájích, po všech luzích tichý, jemný slyšet hlas. Tento hlas je ranní píseň zpívá si ji příroda, že se jí zas život vrátil, a s ním jarní svoboda. – Dobré dítky vzoru toho přirody následují, jak jen ráno z lože vstaly vesele prozpěvují.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

324. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  2. 26. Krásy a dík. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Již nikde hluk a nikde kvap. (Ervín Špindler)
  4. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  5. POSLÁNÍ (Viktor Dyk)
  6. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)
  8. I. (Karel Sabina)
  9. 39. Jarní krajina. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. 2. Na planině větrové (Josef Kuchař)