Křičí křičí noční ptactvo nad lesy(Na)
a volá v bouř a vítr Ó Prokope kde jsi(Na)
Ty hlavo beze klidu v níž boží oheň plál(Na)
a jako blesky v dáli tak hrůzně krásně hrál(Na)
Ach nikdy tvoje ústa se nedotknula žen(Na)
a políbení matky jsi cítil na rtu jen(Na)
Ach nikdy nehladila tvá ruka děcka vlas(Na)
a rodinného krbu ti v oči neplál jas(Na)
Tvé mládí škola kolej tvé mužství kněze chlad(Na)
však potom nutnost zvala tě v bojovníků řad(Na)
A brzy výše vznesl tě věhlas skromnost tvá(Na)
žár ducha v boji v radě tvá moudrost ledová(Na)
Ó triumfy vy Ústí a slávo Domažlic(Na)
vjezd slavný v Basileji co muž si přeje víc(Na)
Však vždycky tvojim rukám zůstala cizí zbroj(Na)
a pouze svojím zrakem jsi vodil v strašný boj(Na)
Tvá slova byla zbraní tvým slovem ducha moc(Na)
a ta když zhasla v lebce pak nastala ti noc(Na)
Neb lid je zrádce mníš snad že srdcem jdeš mu vstříc(Na)
ó tvojí cti ta hanba ta rána v tvoji líc(Na)
Tu nevděkem a studem ti puklo srdce v ráz(Na)
a v mozku zalila ta krev soudnosti tvé hráz(Na)
Ne studem nad sebou samým ti netřeba se rdít(Na)
a svědomí tvé čistý a hrdý byl to štít(Na)
Však nerdít se zda možno to bratr je to Čech(Na)
Jenž pil s tebou kalich Páně a druh byl bojů všech(Na)
Ó Tvarohu ó sketo ty takto jednati(Na)
bít Prokopa v ty líce což ruka neschla ti(Na)
Ó běda na posla Páně kdo vztáhne ruku svou(Na)
jak orli k mrše tak pomsty k činům jdou(Na)
Ó Prokope ó prchej a v samotě radč mři(Na)
ó plzeňský ten tábor tě více neuzří(Na)
Však velká věc kdy volá jak stranou bysi byl(Na)
Ó nutno kalich píti byť kdo i do něho plil(Na)
Ó tak se vrať vrať zase k těm kajícím vojům svým(Na)
tam vidíš krvavé mraky toť císař páni Řím(Na)
Či mníš že na tvém lidu se zločin nepáše(Na)
Tož rozetneme mečem tu radu Kaifáše(Na)
Ó májové ty slunce ty rdíš se jako krev(Na)
ó Pane věčný Pane už vůli svou mi zjev(Na)
Já byl tvým sluhou vždycky jak prorok boží a kněz(Na)
ó na ohnivém voze už ve svůj ráj mne vez(Na)
A bylo to jak blesky když drtí hradbu skal(Na)
a jako boží žertva tam Tábor v ohni stál(Na)
Tak pláli jsme ó Pane Ti v oběť co víc Ti dát(Na)
a v Beránkově krvi jsme koupali svůj šat(Na)
Kdes jedle smutná stojí ó samoty té šum(Na)
a neznámé ty hroby kde mohyly je chlum(Na)
Kde zlacený je nápis kde mramorový sloup(Na)
A tajemný rek tiše teď v božskou návu stoup(Na)
Jde mlčící stín noci a Boha hledá si(Na)
a o svou slávu nedbá o laur se nehlásí(Na)
Však našed v posled Boha jak Žižka hledal jej(Na)
on klesne klidně a skončí tak veliký svůj děj(Na)
O neznámý hrob jeho se láme sláva i zášť(Na)
Bůh do věků naň prostřel svůj míru temný plášť(Na)
úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen
144. báseň z celkových 284
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Rouhačka.
(Václav Antonín Crha)
-
None
(František Serafínský Procházka)
-
HORA ATHOS.
(František Leubner)
-
IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS
(František Leubner)
-
OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE.
(František Leubner)
-
SILVESTRINA.
(František Leubner)
-
ŠÍLÍCÍ MALÍŘ.
(Otokar Fischer)
-
TROSKY
(Rudolf Medek)
-
Vše zaměňuješ při svém věčném kvasu,
(Adolf Heyduk)
-
XXIII. VOLBA.
(Jaroslav Vrchlický)