Tu rakev otevru...

Augustin Eugen Mužík

Své na hřbitově stoje minulosti ze hrobních růží věnce sobě splítám a písni slouchám, která z hrobů zní tam, a šperky sbírám, jež ty rakve hostí. Ó ticho smrti! V nitra hlubokosti já tebe často, jako mrtev, vítám, vše dávné pohřby, drahé ztráty čítám a mohylu si z přátel stavím kostí. Tu rakev otevru, již stlelou zcela; tam otec spí... tam v druhé matku mám; a třetí zase – ruka tuhne ledem: Hoch vstává z ní, s tak hrdým, čistým vzhledem, jímž sálá duše velká, svatá, vřelá. Kdo jsi? Kdo jsi? – Já nepoznal se sám.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

450. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 22. Má děva ještě dřímá; (Karel Hynek Mácha)
  2. Vzpomeň si v dáli. (Josef Kuchař)
  3. 1. Tichý tis nad růži stíny sklání (Karel Hynek Mácha)
  4. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. S puklým srdcem. (Adolf Heyduk)
  6. ADOLFU HEYDUKOVI. (Josef Václav Sládek)
  7. Básníkovi. (Jaroslav Martinec)
  8. II. Jak se ti odměním, ty matičko moje, (Josef Kalus)
  9. IMMORTELLY. (Emanuel z Čenkova)
  10. KYTICE. (Karel Jaromír Erben)