VI. Hamlet.

Augustin Eugen Mužík

Ó Horacie, nečekej mne zpátky! Mne nepostrádá tam nahoře žádný – byl život můj tak nesdílný a chladný, a tvář mou nehřál lásky úsměv sladký. Duch otce mého, žití vážné zmatky mne nezaleknou. Otčimův čin zrádný a Ofeliin smutek děsněvnadný jsou daleky jak čest a stud mé matky. Nic nechci, podsvětí, se neptám tebe, zda jest co, nebo není. V prázdné hrudi mne cosi dlouhým unavením zebe. Vše hnusí se mi, všecko mne jen nudí. Bol nesmrtelný spoutal mne svou mocí. Já ztratil srdce. Skryj mne v sobě, noci!

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

298. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 29. Povolně se odebírá (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. pyšné slohy (Stanislav Kostka Neumann)
  3. ČÍSLO 9. V životě smíchem jsme jen my.. (Karel Hugo Hilar)
  4. Album. (Karel Jonáš)
  5. 10. K padesátým narozeninám. (Josef Uhlíř)
  6. XXX. Jen zevšednět mi nedej, bože, (Vítězslav Hálek)
  7. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  8. Klamy. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  10. Srdce svého žhavé zlato. (Růžena Jesenská)