pyšné slohy

Stanislav Kostka Neumann

nenarodil jsem se z chudé české matky, nenaučil jsem se mluvit, číst a psát, abych o sto let se odhodit dal zpátky, rodu složitého slabý resultát. dál než děd byl otec, dál než otec já šel, zemi obejmul jsem jasným pohledem, byl jsem jedno hnízdo, do něhož svět snášel orlí potravu i s orlím obzorem. staletími chodím, v kontinentech myslím, úsměv soustrastný mám pro zlé vteřiny, za svůj vzal jsem ortel nad plemenem syslím, věkem naplňuji krátké hodiny. pod došky a netřesk, třeba krásnější jsou nežli zámky, které staví ješitnost, nevrátím se už ni s hlavou zcela lysou, stoje na předmostí v novou budoucnost. to je moje místo, silné pevným svazkem se skutečností a dialektikou. bol a žal jen jako blecha pod podvazkem z krve zdravé berou dávku dočasnou.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

443. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Hamlet. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ČÍSLO 2. Já na prknech se narodil, (Karel Hugo Hilar)
  3. ONĚGINSKÝ KUPLET (Jan Neruda)
  4. 10. K padesátým narozeninám. (Josef Uhlíř)
  5. Napověda. (František Hajniš)
  6. VEČER PŘED ODCHODEM (Viktor Dyk)
  7. Album. (Karel Jonáš)
  8. FALEŠNÉ GESTO. (Josef Lukavský)
  9. POSLEDNÍ MARIONETY. (Jan Opolský)
  10. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)