Já viděl...

Augustin Eugen Mužík

Já viděl svět jak hanby jámu tmavou, já viděl muže muži otročiti, pro skývu chleba s bratrem svým se bíti a dětí mláď již podvodnou a lhavou. A drzé ženy s tváří usměvavou zde nabízely studu bílé kvítí, co starci vážní, sněhem hrobu krytí vše zřeli v klidu, nepohnuli hlavou. A marně všecka náboženství chtěla chlév osvítit, v němž žije lidstvo podlé, a skvrny hanby smýti s jeho čela. A marně touží dlaně Krista sbodlé svět obejmout. Kdos v dáli odpovídá mu stále v smíchu jedním slovem: „Bída.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ouzkost, sladivý, zvětřený, ukrutenství, šálivý, nebezpečenství, rozkošnost, outlý, nevinnost, lahodivý

189. báseň z celkových 208

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Vojtěch Nejedlý)
  2. Svědomí. (Vojtěch Nejedlý)
  3. báseň bez názvu (Vojtěch Nejedlý)
  4. 50. Zhrdna vším tím, co je smrtedlné (Jan Kollár)
  5. Na smrt Františka Martina Pelcla (Vojtěch Nejedlý)
  6. báseň bez názvu (Vojtěch Nejedlý)
  7. Jaroslav Sternberk. (Vojtěch Nejedlý)
  8. Pravost. (Vojtěch Nejedlý)
  9. Tichý život. (Vojtěch Nejedlý)
  10. báseň bez názvu (Vojtěch Nejedlý)