HROBKA KRÁLŮ A KNÍŽAT ČESKÝCH.

Karel Hynek Mácha

Krajinu noc tichá kryje; Dvanáctá hodina bije, Tiše mlčí starý chrám. Hrůzně s věže sejček skučí, Mezi hroby vichr fučí: Já pak v chrámě stojím sám. Oknem Lůna zří sem bledá. Oko moje hrobku hledá, Čeští králové kde spí; Lůna s bledou na ni tváří Hledí; hrobka v její záři jako sněžný vrch se skví. Jaký cit to ve mně budí? Co mne mocně blíže pudí? Co mne nutí dolů jít? Co mé prsa nyní ouží? Proč mé oko snažně touží Vás, vy mocní lvové, zřít? Smutně nyní v hrobku vkročím, V prostřed černou rakev zočím, Krásný jinoch leží v ní, V bílé roucho oblečený, Zdá se, jinoch ověnčený O své že milence sní. Ještě ruka drží meče, On však zapomněl na seče Kruté, nezná boj ni strast. Mrtvé oko otevřené Vzhůru k nebi jest opřené, Jakby hledal tam svou vlast. Celá hrobka, všecky stěny Černě stojí obestřeny, Černý závoj dme se kol; Ticho pusté – já jen v středu Stojím, slza lpí na hledu, A na srdci – věčný bol.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

223. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MNÍCH. (Karel Hynek Mácha)
  2. Hrady. (Karel Babánek)
  3. DĚVA OPUŠTĚNÁ. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)
  5. ELIZA. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. V CHRÁMĚ. (Karel Hynek Mácha)
  7. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  8. Horimírův skok. (František Jaromír Rubeš)
  9. None (Václav Vojáček)
  10. Z JITRA. (Karel Sabina)