PŘEDLKA.

Karel Hynek Mácha

Předouc dívka sedí pod rozkvětlou máji, Žel jí v srdce volá žežhulička v háji. Čtvrtý rok pod máji zde na mezi sedí, Od hor krkonošských dolu k Praze hledí. Z rána i u večer očka tam obrací, Zdaliž Milvoj její již se z boje vrací. Starostí ubledly červené prv líce, Že se Milvoj z boje snad nevrátí více. Kol rozkvětlé máje stehlík poletává, Tyli to Milvoji smutně provolává. Nese vranný havran zprávu o Milvoji, V krutém že on zustal proti Turkům boji. Zalká dívka smutně, o vy hory sněžné, Proč nezasypete dívky srdce něžné. Před dívkou veliký hle krákonoš stojí Dívčina se leká, dívčina se bojí. „Nestrachůj se, předlko,“ krákonoš jí praví, „Však tě mocnost moje všeho želu zbaví.“ A hle promodrává kvítko se pod máji; Žel žežhulka volá v každé srdce v háji.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

558. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věnečky. (Simeon Karel Macháček)
  2. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  3. XXX. A což mne v lese liběj poutá, (Vítězslav Hálek)
  4. Píseň. (Svatopluk Čech)
  5. LILIE. (Josef Lukavský)
  6. Vodník. (Růžena Jesenská)
  7. Uvedení nejpilnější ověncované žnice do vsy. (Bohuslav Tablic)
  8. Petr. (Emanuel Miřiovský)
  9. ZAPŘENÉ LÁSCE. (František Kyselý)
  10. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)