Ptáčkům.

Berta Mühlsteinová

Řekněte mi, slavíkové, co to hrdlo vaše zpívá, že se srdce v těle chvěje, že tvář bledne neb se rdívá? Řekněte mi, tažní ptáci, co zpíváte v cizím kraji, kde se palma štíhle vznáší, s lotosy kde vlny hrají. Kde po dívce mladý Hindu zrak ve dálnou dál upírá, – tam, kde pod ledovým nebem slabě píseň odumírá? „Od jihu až ku severu, kde již oněmují hlásky, pějem všichni píseň jednu: svatou, božskou hymnu lásky.“ Aj, ptáčkové, já jako vy bych melodie pěla, kdyby má mluva líbezně jak píseň vaše zněla. Jen tré bych písní zpívala, v nich všecky boly, strasti, a první mocnou, velebnou – tu zapěla bych vlasti. A druhou svému národu, svatého citu pásce, a třetí tichou pohřební – tu zalkala bych lásce.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

112. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BLÁHOVÁ PÍSEŇ. (Jan Červenka)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. Na štěstí čekám po léta, (Božena Benešová)
  4. VII. Už vím, jak země mladne, (Vítězslav Hálek)
  5. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  6. Já zpíval v bouři, blesky mě bily, (Josef Holý)
  7. I. Jste, Čechy mé, jak strom je v širém poli, (Josef Václav Sládek)
  8. V podzimní den. (Adolf Heyduk)
  9. Slyšíš, jak má struna zpívá... (Adolf Heyduk)
  10. Vodomet. (Alfons Breska)