Nepřítel.

Karel Nejč

Mé mládí jenom tmavou bouří bylo, jíž zřídka slunce zářný svit se mih, je hrom a déšt tak zpustošil, že zbylo v mém sadě málo plodů zardělých. Hle jeseň myšlének se blíží ke mně a třeba, bych se rýče uchopil, bych znovu odkryl zatopené země, kde jámy příval vod jak hroby vryl. Ty nové květy, jež zřím ve svých snech, v té půdě spláchnuté jak mořský břeh mystickou potravu zda najdou pro svůj zdar? Ó hoře, hoře! Čas vše rve, co žije, a temný Nepřítel, jenž v srdce vtíná spár, z té krve našich ran jen sílí, tyje.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

306. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  2. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ. (František Taufer)
  3. Oběti dolů. (Jan Daniel Korvín)
  4. JARNÍ RYTHMY (Stanislav Kostka Neumann)
  5. NEBE I ZEMĚ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. OSTROV (Otokar Fischer)
  7. ZASYPANÝ HORNÍK. (Josef Holý)
  8. VEČERNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  9. SAMOTA. (Jan Opolský)
  10. NA HŘBITOVĚ (Alfons Breska)