DVOJÍ RÁNO

Jan Neruda

Svíce, jejíž plamen zpět se shýbá, hvězdář, který zhaslá slunce měří, vdova, která mrtvé vlasy líbá, člověk, jenž co sám jen zkusil, věří, lenoch, kterýž na vozíku leží, věstci, kteříž minulost jen vědí, – náš to národ! – Nazpět v zašlost hledí, ano časův kolo kpředu běží. Slavná minulost, toť naše kletba! Jsme jak šlechtic, jenž své předky čítá, nových činů, nové slávy nedbá, z plesnivých si bobků věnec splítá. – Buďto spíme neb nám vzešlo ráno; spíme-li, nuž tedy naše snění zasluhuje ještě odpuštění, – ráno-li, buď něco vykonáno! – Vítám vás, vy písně z dávné doby! Vy jste zpěvné ráno, jarní kvítí, plny něhy, plny hrdé zloby, mladé krvi bujné žilobití. Vy jste obraz mladistvého času! V pramenu se obraz řeky chvěje, ve vás příští juž se stkvějí děje, jakéž světu vzrostly ku úžasu. Doba přešla, slunce zpět ubíhá, druhé vzešlo nyní jarní ráno, naše prsa nový zpěv nám vzdvíhá, žetě spánkem síly neubráno. Dávné zpěvy rozohniti touží pěvce, by posloužil pokrevenstvu, náš však zpěv, ten hlásá: V člověčenstvu Čech že sobě samotnému slouží.

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

81. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Meč a Evangelium. (Jan Pravoslav Koubek)
  2. Epilog. (Jan Pravoslav Koubek)
  3. Dante Gabriel Rossetti. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Jan Pravoslav Koubek)
  5. V. Zem patří živým! Tomu jen, kdo oře, (Josef Václav Sládek)
  6. Nové Jiříkovo vidění, jinak: Básníkova cesta do pekel, (Jan Pravoslav Koubek)
  7. Básník. (Adolf Heyduk)
  8. None (Josef Václav Frič)
  9. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. Zříceniny Zvíkovské.1 (Jan Pravoslav Koubek)