VIII. Nebe šíré obléklo šat šedý,

Jan Neruda

Nebe šíré obléklo šat šedý, jakby před kostelem kajíc stálo, své „memento mori“ v čele nesouc, za staré se hříchy lidstva kálo. Nebe pláče – nevěstu jak ženich mrtvou – stuhlou v slzách vřelých topí, či jak kněz snad budoucnosti poupě – mrtvou pannu svatou vodou kropí. Nekropí to kněz snad mrtvou pannu, aniž z hříchů by se nebe kálo, – dešť to vlažný v kyprou zem se vpíjí, bychom neměli snad chleba málo.

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

239. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. Nad Berounkou Bořivoje vdova (František Jaroslav Vacek)
  2. PROMENÁDA V ALEJI. (Josef Lukavský)
  3. XLIII. Vroucí bohů ctitelkyně Teta (František Jaroslav Kamenický)
  4. XVII. Vlastenecká. (Josef Hubert Tichý)
  5. LXXVI. Vážným před slepcem ve chrámě klečí (František Jaroslav Kamenický)
  6. 285. Když sme přišli do Budína, právě (Jan Kollár)
  7. Valašská dědina. (Josef František Karas)
  8. II. O dušičkách na hřbitově větřík (Jan Neruda)
  9. Cizomilovi. (Karel Alois Vinařický)
  10. XLIV. Morana, ač v popel tělo mění, (František Jaroslav Kamenický)