Ask*)

Jan Neruda

Ask*)
Ask, první člověk, stvořen byl už chvíli a nižší bohové se hněvali, když mlčky na Aska se dívali. – „Proč, pane, nevybíral’s s větší pílí, proč ze dřeva jsi Aska urobil; proč neztopil’s ho ve své krásné záři, vždyť výraz dal’s i zvěře němé tváři, když jsi ji pestrou barvou ozdobil?!“ Bůh Odin trochu klobouk pošinul a jediným svým okem pokynul. „Hej ticho, hoši! nebo do vás peru! Což z toho, jakou látku sobě beru? Já nechal v špalku všechnu jarní šťávu, ta bude věčným jarem k výši stoupat ——— *) Dle nordické pověsti byl Ask, první člověk, utvořen ze dřeva. – Bůh Odin kreslí se co jednooký stařec s kloboukem na hlavě – symbol to moudrosti. [106] a za ovocem hned zas síla poupat ověnčí Askových potomků hlavu. Ta míza nedá nikdy pokoje, vždy znovu bude člověk zase zkvítat a nových jar zas nové výboje ve věčný věnec věčně sobě splítat. Však Ask pak sobě omaluje sám, ty výrazu teď prázdné mrtvé tváře a v oku zkušenosti vzplane záře, že vzroste z toho strach i závisť nám!“ 107

Kniha Knihy veršů (1868)
Autor Jan Neruda

Další vydání

Ask*) v knize Básně 1 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 1) (1951)