Mého ducha bujné horování

Jan Neruda

Mého ducha bujné horování Mého ducha bujné horování
 často u Tebe se zchladilo, Tvému chladnému zas počínání burácení moje vadilo. Dáme-li led s ohněm dohromady, taje led a voda brž se hárá: obdivuji – ne snad styku vnady – však že nestala se z lásky – pára.
Básně v knize Knihy veršů:
  1. Divoký zvuk.
  2. Kolovrátek.
  3. O Šimonu Lomnickém.
  4. Jeník
  5. Mrtvá nevěsta.
  6. Matka
  7. Rubáš
  8. Nestálí druhové
  9. Žena
  10. V zemi Mokha
  11. Dobrovolník
  12. Slaměný vínek
  13. Skočme, hochu!
  14. Před fortnou milosrdných
  15. Dědova mísa
  16. Otrhánek
  17. Romance
  18. Průvod
  19. Při balletu
  20. Doňa Anna
  21. Jako do skoku
  22. Oběšenec
  23. O třech kolech
  24. Poslední ballada z roku dva tisíce a ještě několik
  25. Ask*)
  26. Allegorije
  27. Vzduchem hučí to a zvoní,
  28. Těch žhavých zvuků umíráčka,
  29. Otec pomalu umírá
  30. Dále, chaso pomáhačská,
  31. Nad hlubokým, tmavým hrobem
  32. Otce zde už pochovali
  33. Mne to už zase, otče můj,
  34. Milovali jsme se, otče,
  35. Já ležel na rov natažen
  36. Kéž dobudu si jmena věčného,
  37. Proto mně draha tak
  38. Ze všeho jediná
  39. Dí matka: „Ty prý písničky
  40. V sobě jen a mlčky nesu,
  41. Má matka někdy čítává
  42. Znáš, matko drahá, překrásnou tu báji
  43. Nic nemáš víc, vše dala’s mně,
  44. Už přišel, matičko, Tvůj zimní čas,
  45. Neslyšel jsem Tě zazpívat,
  46. Zakoupila’s místo,
  47. Co já zde pěju v bájném lásky dómu,
  48. „Budiž světlo!“ šumí mrtvou nocí –
  49. Vzhůru o hvězdu v hru zbujnou s nebem!
  50. V kotouči jsme kolem plesajících
  51. Ty’s mně byla milá melodie
  52. Vysoká mně byla’s píseň lásky,
  53. Jak si květy s sluncem pohrávají,
  54. Mého ducha bujné horování
  55. Nevím, co mně lásku dobylo:
  56. Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit,
  57. Dalo nebe bratry, dalo lásku,
  58. Srdce mé jak struna vetchá puká,
  59. Mně jest jak otci v zoufalství,
  60. Kdo může oko zarositi bolem,
  61. Ben Akiba věhlasný děl:
  62. Jako perleť lesklá, zrcadelná
  63. Již se ta zima milená
  64. Kdo už více jar těch přežil,
  65. Vichr nade krovem hučí,
  66. Nevím, proč ta země posud
  67. Tak divně jaro počínává –
  68. Pašijní píseň, perlo lidstva bolu,
  69. Zas bude parno jarní zrát
  70. Nevím, mám-li milovat,
  71. Byl jednou mládec, miloval,
  72. Rychle hlava myslí,
  73. Za ty krásné city,
  74. Nový život jaro lije
  75. Ležím v bujném, pestrém drnu,
  76. Psal jsem v pošmourné své písně
  77. O těš se z jara, třeba by
  78. Led zmizel, řeka volna zase
  79. Řekněte mně, větrové vy,
  80. V krátku přijdou horcí dnové
  81. Což, Loretánské zvonky,
  82. Dřív více písní znaly
  83. Co dítě jsem je slýchal
  84. Podřimlo i moje srdce
  85. Bázliv v proud se blaha dívám
  86. Jen ty tony scházející
  87. Hochu, malý hochu
  88. Kdož jí poví
  89. Vyletěl skřivánek z pole
  90. Což jsi zpěv svůj zakopala
  91. Stará chatrč
  92. U studánky
  93. Koho miluju? Aj jmeno toho
  94. Vy nechcete, bych za ním chodila?
  95. Divíš se těm perlám v šátku mém?
  96. Říkali, že’s srdcí zlodějem!
  97. Jaktě živa jsem to neviděla,
  98. Dost dlouho jsem ten klíček nosila,
  99. Aj, každý člověk má prý srdce troje,
  100. Co otce svého chci tě poslouchat,
  101. Nevím, zdaž mne políbením zbudil –
  102. Dej mně své srdce, drahý, prosím – prosím,
  103. Žlutá voda, žluté nebe,
  104. Zdaž jsi slz mých nezatušil,
  105. Moje láska, vdova mladá,
  106. Umru touhou, není pochybnosti,
  107. Připoutány jsou mé ruce
  108. Na krajinu padla první letos mlha –
  109. Můj první máj, můj první máj,
  110. Evangelium své lásky
  111. Máj tak krásný, jak jen první
  112. Pláče matka nade hrobem:
  113. Na rozcestí jinoch bledý
  114. Z hrobu volá mrtvá láska
  115. Každá písnička ta malá
  116. Z tvých vlasů ruka přírody
  117. Aj, jak se víno červené
  118. Pojď, Míno, sem a na klín můj,
  119. Ten český granát ohnivý
  120. Mé víno je tak ohnivé!
  121. Vím, proč se vína bojíte –
  122. Kdo nikdy víno nezkusil,
  123. Každého jara kmeny rév
  124. Já Němcům jenom závidím
  125. Už věřím tomu, víno že
  126. Ve první knize moudrosti
  127. Jen smějte se, že v křivo jdu,
  128. Já nechci nikdy pivo pít,
  129. O nechte mne v mé hospůdce
  130. Kdo’s ještě schopen vnitřně žít,
  131. Ach vnitřní život – život sám,
  132. Jen vnitřní život – svatý klid,
  133. Zevnitřní svět má pestrý háv
  134. Jen dovedeš-li vnitřně žít,
  135. Zapěl jsem píseň poslední
  136. Starý dům
  137. Zas v dumání jsem prožil den,
  138. Duch můj jak tichý větérek
  139. Proč neumírám, dokud teď
  140. Ach jakž to srdce divně v prsou bije!
  141. Když nás srdce pobolívá,
  142. Mocná řeka krve proudí
  143. V mém srdci je už mrtvo tak,
  144. Teď každý žijem truchle pro sebe,
  145. To jaro letos ani nepřichází,
  146. Jen matko „Náděj“ zůstaňte,
  147. Milosť! – Můž-li jemný slavík mnohým
  148. To věčné bolův polykání,
  149. Shlížela se vrba u potoku,
  150. Až umru, přátelé, kéž je to dnes,
  151. Co jest láska? Divná smíšenina
  152. Tak velemoudře ze záhonu
  153. „Povždy znovu pochybuju,
  154. Láska shořela jak tenká svíce,
  155. Zde ležím churav horkém na loži
  156. Moje srdce jest jak pozdní podzim zvadlý,
  157. Blázny jsem si dělal z hezké děvy,
  158. Znám vás prsa pěvná, tužná,
  159. Vy děti lásky, chudé písně moje,
  160. Jsemli syn neb cizím Apollinu,
  161. Však znám ten lid, jenž nožem pytvy hnusné
  162. Mnoho bolů v tomto světě,
  163. Lehko nyní zamilovanému,
  164. Nalykav se prachu z lidské hlíny,
  165. Poezie žila, dokud každý
  166. Na vršíku dům stál bláznů. –
  167. Co jest slza? Skvostná karbunkule
  168. Co jest země? Mocná báně
  169. Jaký bujný ples na živém stromu!
  170. O Dušičkách na hřbitově větřík
  171. Za mřížemi rovy v stejné řadě,
  172. Nač zde sklonných vrbin u ohradě
  173. Bleskosvodům společenských bouří,
  174. Mnozí chválili, že zpívám o chudobě,
  175. Nebe šíré obléklo šat šedý,
  176. Já věru lituju všech našich „bohů“!
  177. Stojí ostrov pustý pokraj moře,
  178. Valí proud se světem bystrý, ostrý,
  179. Přede mnou tu leží lebka rozpoltěná,
  180. Neplač, neplač, brachu, nenaříkej,
  181. Rád bych zapěl novou bujnou píseň
  182. Což chcete s naší lůzou zmalátnělou
  183. V vlasti jsem a předce divná tužba
  184. My neumíme ještě umírat
  185. A chceš-li ještě, osude,
  186. Náš lid jest jako žid! Dej těžké břímě,
  187. Předlouho tíží osudův nás ruka,
  188. Aj z čeho asi musí být
  189. My celý svět jsme bili v tvář
  190. V každém zvonu srdce
  191. Věř mně, děvo, že jsi churava!
  192. Ty’s jako kytka z krajin tropických,
  193. Nehněvej se, že se Tobě směju,
  194. Jen mne kopej, milko, jen mne trýzni,
  195. Zdá se mně věru tancem být Tvá láska!
  196. Poslání na Slovensko
  197. Karlu Havlíčkovi Borovskému
  198. Ve východní záři