Duch můj jak tichý větérek

Jan Neruda

Duch můj jak tichý větérek Duch můj jak tichý větérek
nad polem tím se nese, tak rád by květy rozhoupal a přec se před tím třese.
Vždyť kdybych živým dotknutím snad lístky setřás’ s květů, co zbylo by pak ze dnů všech, a čím jsem já byl světu!?