MODLITBA.

Otakar Auředníček

Noc hluboká na svatou českou zem ukládá věnec nesmrtelných hvězd, zem rodná spí, klid v drahém srdci svém, a každý povzdech rosnou perlou jest. I český lid se v spánek ukládá, a v rány hrozné tichý smír a klid a hvězdná záře zvolna upadá, že netušíš kol tisíc srdcí mřít. V tom velkého cos chvěje noční tmou jak cepů dunění a pozdní zvon, a letí k hvězdám s písní hlubokou, již šeptá nyní retů milion. To český sedlák teď se modlí v snech za rodný kraj, jenž staletí již klet, ta modlitba jak velký, svatý dech, jak anděl bílý klesá v hvězdný svět. Je čistá jako poraněný pták, kteréhož pláči nikdo neodolá – a přec ten lid náš, v slzách drahý zrak – tak staletí již marně k nebi volá! –

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

454. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Česká ballada. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BLANÍK. (Karel Sabina)
  3. U Prachatic. (Adolf Heyduk)
  4. K národu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Jan Žižka z Trocnova. (Bohuslav Květ)
  6. SLÁVŮM. (Adolf Brabec)
  7. Srpen. (Adolf Heyduk)
  8. Pochod.* (Svatopluk Čech)
  9. Lipany. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Bratři, dále! (Josef Václav Sládek)