MRTVÁ VŮNĚ.

Otakar Auředníček

Při vějíře tvého parfumu, jenž voní dlouhých deset let, na onu vůni vzpomenu, již z ňader tvých jsem cítil chvět. Tu opojnou vůni vějíř vsál v svůj těžký hedbáv vybledlý, by ji tu vál, když prchly v dál ty ručky, jež ho pozvedly. A růžových, lehkých figur shon, rej amorettů rozmarných v svých barvách vždy má bledší tón a sešlou něhu věcí mdlých. A jenom ta vůně vane dál a dráždí nervy stále víc, bych jed té vůně v slasti ssál, když vzpomínkám jde duše vstříc...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

188. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Říjnová růže. (Růžena Jesenská)
  2. XVI. Sedím v besídce, (Adolf Heyduk)
  3. XI Co prsti zahřáté máš asi pod prsů růžovou vlnou, (Stanislav Kostka Neumann)
  4. PODZIMNÍ PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  5. Duma nad založeným květem. (Adolf Heyduk)
  6. VII. Šla na pout jsi v dálavu dálnou – (Adolf Heyduk)
  7. PO LETECH. (Adolf Brabec)
  8. SVÉMU DOMOVU. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. Když jaro prchá. (Adolf Heyduk)
  10. INSERT LÁSKY. (František Serafínský Procházka)