LETNÍ NOC.

Otakar Auředníček

Jak srdce vyrvané ve mracích zívá, svou roní krev, jež v jezer hloubi splývá, to slunce mrouc jak hrozná rána živá. Jak duchů dech se mlha na zem schvívá. Je zvonů hudba zvláště sladká, tklivá, očima hvězd se noc juž na zem dívá, jak nahých, světlých žen mlh plná niva a paseka je, u níž slavík zpívá. Je květů vůně těžce opojivá; za takých nocí hluboce se snívá, vše velebné, co hloubi duše zrývá, kol zní jak melodie sladce snivá. Pak harmonie divá duší znívá, vír mlh ji rozechvívá, vábí, kývá, kdy noc tak velká bývá zádumčivá a hvězd vždy více mívá jak se stmívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

64. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TUCHA. (Eliška Krásnohorská)
  2. ZNĚL TLUKOT SLAVÍKA... (Čechoslav Ostravický)
  3. Pološero. (Adolf Heyduk)
  4. JARNÍ SLOKY. (Karel Babánek)
  5. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Labuť. (Siegfried Kapper)
  8. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)
  9. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  10. 7. Květ když vadne denním palem, (Václav Bolemír Nebeský)