Demaskovaní.

Stanislav Kostka Neumann

SUGGESCE štěstí dala nám růměnné světlé masky, zakryla z bolestných smutků na čele zbylé vrásky! Ale v nitru srázy nám trčí holé, tesklivé, tíha žlutavých mračen hází tam stíny své. Bláhový optimist řekne: LÁSKA jim ovívá luhy, zatím zoufalství SPLEENU nás tlačí v nedozírné své kruhy. Děsivé chvíle hrůzy nám horečně splítají údy. Těch příšer SMUTKŮ, jež vzrostly z prokleté, prokleté půdy! – Na zdechlinách snů mých bují splývavé vlhké mechy. Sedím a poslouchám tiše pohřebních průvodů plechy. Tuším, že přijde to náhle a v prsou zabolí... Oh, přiviň mne, probůh, k sobě, blíží se, blíží se... ZLÝ!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

865. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** KDYŽ s tváře žití luzná maska spadla (Josef Václav Sládek)
  2. Tak sami. (Hanuš Jelínek)
  3. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  4. PÍSNĚ (Stanislav Kostka Neumann)
  5. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. List. (Augustin Eugen Mužík)
  7. None (Karel Babánek)
  8. Zákeřná jeseň. (Milan Fučík)
  9. SURSUM. (František Eisler)
  10. KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI (Božena Benešová)