PÍSNĚ

Stanislav Kostka Neumann

Kreténkové hlavy sestrčili. To že jsme si cestou ruce tiskli. Zlobou se jim tváře zrůměnily. To že jsme si v tichu ulic výskli. Kreténkové pravdu mají vždycky. Ale my si nechme svoje hříchy, radost svou tak lidskou a pláč lidský, trochu vzdorné, zatvrzelé pýchy. Žluté listí žárlivosti do srdce mi napadalo, když mým srdcem tiše chodíš, haraší ti pod nohou. Žluté listí žárlivosti ho tolik nenávidím, starých hájů odumřelých je to zbytek protivný. Žluté listí žárlivosti, sežehni ho zlatým smíchem, připomeň mi, že juž pučí slavné lesy budoucí.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1339. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Demaskovaní. (Stanislav Kostka Neumann)
  2. CESTOU KU GOLGATĚ. (František Hais)
  3. MRTVÝM DRUHŮM (Jaroslav Vrchlický)
  4. VZÁCNÁ CHVÍLE. (Jan Opolský)
  5. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  6. XIII. Ač jsem doznal bol, ach nejkrutější – (Josef Václav Frič)
  7. TULÁCI. (Karel Červinka)
  8. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  9. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu, (Josef Kuchař)
  10. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)