Demaskovaní.

Stanislav Kostka Neumann

DemaskováníDemaskovaní.
SUGGESCE štěstí dala nám růměnné světlé masky, zakryla z bolestných smutků na čele zbylé vrásky! Ale v nitru srázy nám trčí holé, tesklivé, tíha žlutavých mračen hází tam stíny své. Bláhový optimist řekne: LÁSKA jim ovívá luhy, zatím zoufalství SPLEENU nás tlačí v nedozírné své kruhy. Děsivé chvíle hrůzy nám horečně splítají údy. Těch příšer SMUTKŮ, jež vzrostly z prokleté, prokleté půdy! – Na zdechlinách snů mých bují splývavé vlhké mechy. Sedím a poslouchám tiše pohřebních průvodů plechy. Tuším, že přijde to náhle a v prsou zabolí... Oh, přiviň mne, probůh, k sobě, blíží se, blíží se... ZLÝ! [18]
Básně v knize Apostrofy hrdé a vášnivé:
  1. Píseň národní.
  2. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  3. Svaté pokušení.
  4. Letní dny.
  5. Na Lianu de Pougy.
  6. Žel mi tě po letech ještě...
  7. Do ticha vašeho srdce...
  8. Odešla.
  9. Demaskovaní.
  10. De profundis.
  11. Píseň poslední erotiky.
  12. To bude...
  13. Z NEZNÁMA tě volám.
  14. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě.
  15. Glosa ironická.
  16. UMĚNÍ,