De profundis.

Stanislav Kostka Neumann

De profundis.
SUVERÉNE mých nocí, bože-netvore, králi mých visí, POHLAVÍ nesmířitelné, vím jak marně ti házím svá prokletí ve tvář! Zatím co těla luzy devotně se ti koří, znavenou vůlí tě rdousím v propastech nitra, s horkými vášní rety marně zápasím s tebou, tvůj otrok juž přespříliš podlý. – Hle, masku blažené lásky serval jsem s tváře! Zoufale zlomil posy sladkého troubadoura! Umučen ubohým vzdorem, neschopen radosti v tobě, s rozpálenými údy vleku se, nevěda kam... [19]
Básně v knize Apostrofy hrdé a vášnivé:
  1. Píseň národní.
  2. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  3. Svaté pokušení.
  4. Letní dny.
  5. Na Lianu de Pougy.
  6. Žel mi tě po letech ještě...
  7. Do ticha vašeho srdce...
  8. Odešla.
  9. Demaskovaní.
  10. De profundis.
  11. Píseň poslední erotiky.
  12. To bude...
  13. Z NEZNÁMA tě volám.
  14. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě.
  15. Glosa ironická.
  16. UMĚNÍ,