De profundis.

Stanislav Kostka Neumann

SUVERÉNE mých nocí, bože-netvore, králi mých visí, POHLAVÍ nesmířitelné, vím jak marně ti házím svá prokletí ve tvář! Zatím co těla luzy devotně se ti koří, znavenou vůlí tě rdousím v propastech nitra, s horkými vášní rety marně zápasím s tebou, tvůj otrok juž přespříliš podlý. – Hle, masku blažené lásky serval jsem s tváře! Zoufale zlomil posy sladkého troubadoura! Umučen ubohým vzdorem, neschopen radosti v tobě, s rozpálenými údy vleku se, nevěda kam...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1184. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzývání měsíce (Rudolf Medek)
  2. ODA NA BOHA (František Zavřel)
  3. SLZA (Arnošt Procházka)
  4. SALOMÉ (Božena Benešová)
  5. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  6. VIGILIE (Otokar Březina)
  7. HOVOR SE SFINGOU (Stanislav Kostka Neumann)
  8. ZPĚV NOCI BEZESNÉ A BEZOBLAČNÉ. (Jan Opolský)
  9. UKOLÉBAVKA (Rudolf Medek)
  10. STUPŇOVÁ MODLITBA. (Xaver Dvořák)