Žel mi tě po letech ještě...

Stanislav Kostka Neumann

Žel mi tě po letech ještě...
ELSE
MLADIČKOU a subtilní zavraždili tě otcové počestní, nudíce se u manželek ctnostných, a jejich synové, užívající světa. Bílou chodbou nemocnice zmizela mrtvola tvoje; nikdo nezařval: Vrahové! v klidné požitky jejich – – – Žel mi tě po letech ještě! Mělas žhavé oko a do modra černý vlas a trochu zděděné krve po barbarských Hunech. Žel mi tě po letech ještě! Však ne proto, žes nenašla tady krb vypaseného troupa, abys mu rodila smavé, dobře prosperující děti – – – já bych tě raděj viděl dál žít v té ďábelské skrýši a mstít se, strašlivě mstít se, jedem objetí svého mstít se, až k pravnukům pravnuků mstít se, za sebe a za svoje sestry, za nás a za naše bratry a za celý rod vyděděných SATANA dítek mstít se na té chráněné kastě měšťáků bohabojných a privilegovaných. [15]
Básně v knize Apostrofy hrdé a vášnivé:
  1. Píseň národní.
  2. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  3. Svaté pokušení.
  4. Letní dny.
  5. Na Lianu de Pougy.
  6. Žel mi tě po letech ještě...
  7. Do ticha vašeho srdce...
  8. Odešla.
  9. Demaskovaní.
  10. De profundis.
  11. Píseň poslední erotiky.
  12. To bude...
  13. Z NEZNÁMA tě volám.
  14. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě.
  15. Glosa ironická.
  16. UMĚNÍ,