Žel mi tě po letech ještě...

Stanislav Kostka Neumann

MLADIČKOU a subtilní zavraždili tě otcové počestní, nudíce se u manželek ctnostných, a jejich synové, užívající světa. Bílou chodbou nemocnice zmizela mrtvola tvoje; nikdo nezařval: Vrahové! v klidné požitky jejich – – – Žel mi tě po letech ještě! Mělas žhavé oko a do modra černý vlas a trochu zděděné krve po barbarských Hunech. Žel mi tě po letech ještě! Však ne proto, žes nenašla tady krb vypaseného troupa, abys mu rodila smavé, dobře prosperující děti – – – já bych tě raděj viděl dál žít v té ďábelské skrýši a mstít se, strašlivě mstít se, jedem objetí svého mstít se, až k pravnukům pravnuků mstít se, za sebe a za svoje sestry, za nás a za naše bratry a za celý rod vyděděných SATANA dítek mstít se na té chráněné kastě měšťáků bohabojných a privilegovaných.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

671. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hagios ischyros. (František Leubner)
  2. PADLÉMU HRDINOVI (Arnošt Procházka)
  3. Příteli K. (Ferdinand Písecký)
  4. VÝZVA (Antonín Sova)
  5. Za dr. Al. Rašínem (Antonín Klášterský)
  6. JAROMÍR BORECKÝ. (Karel Mašek)
  7. V POLI (Xaver Dvořák)
  8. Bílá Hora. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. LXIV. HROBOVÉ SE OTEVÍRALI... (František Leubner)
  10. Jen na kůl s ním! tak přísný rozkaz zněl, (Hanuš Věnceslav Tůma)