Píseň poslední erotiky.

Stanislav Kostka Neumann

Píseň poslední erotiky.
ACH, KVĚTY mládí! Zahořely naposled v našich polibcích. eJe pozdě již a vedouce se za ruce teplé ještě, pocitys pocity zahořklými nad urnou spálených růží sa s pohledy ustrašení tam, kde v mlhách to pláče, pěchámespěcháme urvat poslední docela krvavé máky. Tím květem symbolickým ozdobíš mlčky unavené mé čelo! Ať v posledních horečkách těla zaplane do tmy a chladu! Neboť ještě je třeba ohňů zarudlých a plamenů na našich stráních těch, které zažehují drsní pastevci na žluté podzimní trávě! Pojď, květem symbolickým ozdobit mlčky unavené mé čelo! [20]
Básně v knize Apostrofy hrdé a vášnivé:
  1. Píseň národní.
  2. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  3. Svaté pokušení.
  4. Letní dny.
  5. Na Lianu de Pougy.
  6. Žel mi tě po letech ještě...
  7. Do ticha vašeho srdce...
  8. Odešla.
  9. Demaskovaní.
  10. De profundis.
  11. Píseň poslední erotiky.
  12. To bude...
  13. Z NEZNÁMA tě volám.
  14. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě.
  15. Glosa ironická.
  16. UMĚNÍ,