Píseň poslední erotiky.

Stanislav Kostka Neumann

Píseň poslední erotiky.
ACH, KVĚTY mládí! Zahořely naposled v našich polibcích. eJe pozdě již a vedouce se za ruce teplé ještě, pocitys pocity zahořklými nad urnou spálených růží sa s pohledy ustrašení tam, kde v mlhách to pláče, pěchámespěcháme urvat poslední docela krvavé máky. Tím květem symbolickým ozdobíš mlčky unavené mé čelo! Ať v posledních horečkách těla zaplane do tmy a chladu! Neboť ještě je třeba ohňů zarudlých a plamenů na našich stráních těch, které zažehují drsní pastevci na žluté podzimní trávě! Pojď, květem symbolickým ozdobit mlčky unavené mé čelo! [20]

Kniha Apostrofy hrdé a vášnivé (1896)
Autor Stanislav Kostka Neumann

Další vydání

Píseň poslední erotiky. v knize Básně 1 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 1) (1962)