OKLAMANÁ

Stanislav Kostka Neumann

Oh, není těžko o pel oloupiti fouknutím prudkým štíhlou jehnědu, oh, není těžko ženu oblouditi hrou sladkých slov a něžných pohledů! Já věděla to, tušila, že svítí tvé oko zradou prostou ohledů a že jsi motýl, který hledá kvítí a může zatoužit jen jeho po medu. Já tušila to, a přec oklamána jsem byla tebou, jenž jsi jednou zrána mně navždy pych, když kohout zazpíval. Já předčasně jsem pro tě, hanebníku, jak haluz kvetla vzkvetlá ve skleníku a vzatá z něho na mráz, jenž ji sklál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

200. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stará píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XVIII. Věř mi, že jsi v nedbalkách krásná, (Jaroslav Vrchlický)
  3. SPLEEN. (František Kvapil)
  4. Lék jediný. (Adolf Heyduk)
  5. XIX. Nelkej, že tě píchla včela (Josef Uhlíř)
  6. Kouzla. (Adolf Heyduk)
  7. HLOH A STŘEMCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  9. SVATEBNÍ KYTICE. (Emanuel z Čenkova)
  10. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)