OKNO

Stanislav Kostka Neumann

V šerý, zimomřivý den vysílen a ponížen pobíhal jsem po baráku jako v pasti hladná myš, jako bych byl z šedých mraků vypil všechnu hořkou tíž, hořkou tíž a hořký jed, otrávených květů med, rmutu číš. Tak si člověk zastůně, padá, spadne do tůně, do propasti, do bolesti, za bol, pod bol, v stínů svět, odkud nemůže se vznésti jako pták, jenž ztrácí let, v louži umáčený pták, jako zaplavený zrak, zmrzlý květ. A tu zrak mi zabloudil k oknu, kudy svit se lil jasněji než ostatními; my tu potopený vrak, venku svět se znameními napsanými na soumrak: samé věci z pohody, oltář boha úrody, půdy znak. Pod oblohou z mlh a chmur žlutý lán a bílý dvůr mezi košatými kmeny semknutými do shody, pestré kravky, stoh a ženy s mlékem, chlebem, porody a pak širá silnice, po níž tančí střevíce svobody. V oku svitlo dětinně, jako po chmelovině čeřila se teplá vlna nervů zvadlou kyticí – náhle hruď však byla plna, džbán se potápějící, stesku, jenž mne stáhl zpět na dno vraku, v stínů svět studící.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

534. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přelétaví ptáci. (Ludvík Lošťák)
  2. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  3. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)
  5. Smrť. (Alois Škampa)
  6. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  7. Topole. (Adolf Heyduk)
  8. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  9. PRVNÍ MRÁZ. (Jaroslav Haasz)
  10. Vzdech prosebný. (Adolf Heyduk)