Zelený samet jímž se tu půda opásala(Na)
kdos kdysi přišel protrhnout neurvale(Na)
a trhal dále(Na)
a zasadil ránu prsům jež panenská se zdála(Na)
a rozjitřil ji až země krvácela(Na)
na onom místě roztrhaná zcela(Na)
Bylo jich několik žebráci to byli(Na)
a urputně vyhlíželi(Na)
jako by z tohoto místa jež obnažili(Na)
do středu země vniknouti chtěli(Na)
Zatím však jen se prokousali na žlutou hlínu(Na)
a naházevše náspy zřídili boudy a pec(Na)
a jali se pohodlně jak v mateřském klínu(Na)
dělati materiál pro lidskou klec(Na)
Zeleným sametem cesta jde do údolí(Na)
a do úvozu jenž plavými vede poli(Na)
V zeleném sametu červené střechy svítí(Na)
krvavé okraje nezacelené rány(Na)
jež stále se nítí(Na)
a roste na všechny strany(Na)
Nasáklá hlína však časem zřítí se na někoho(Na)
jako by lidské ruce země se mstila(Na)
za to že ránu jí zasadila(Na)
do těla milostného(Na)
a její půdu v protivné věci mění(Na)
jež na ni se vrhají jak saranče na osení(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1401. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
PŘED MONSTRANCÍ.
(Xaver Dvořák)
-
PLOD POZNÁNÍ.
(Zikmund Winter)
-
RUSKO.
(Adolf Červinka)
-
Miserere.
(Jiří Karásek)
-
PŘÁTELSKÁ SONATA.
(Antonín Sova)
-
Bylo to na podzim, k večeru...
( K. Egor)
-
PLAMENNÉ MOŘE.
(František Taufer)
-
CHLÉB
(Xaver Dvořák)
-
PROLOG „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
(Viktor Dyk)
-
Obět
(Xaver Dvořák)