F. X. ŠALDOVI

Stanislav Kostka Neumann

Než koturny své sedřeme až k zemi a bosky loukou rozběhneme se, než srdce prodere se iluzemi a mozek bělmo pověr setřese, než před skutečností se rdíme němi za bludů proud, jenž mládí odnese, než v dobrém projdeme se věky všemi, před stromy zatoužíme po lese, než konečně se lásce naučíme a víme, že se nikdy nesmíříme s tím, co až za hrob volá nenávist, – je večer zde, a den se nenavrátí. Starými bludy mláď si chvíli krátí. A nade vším se chechtá dějin svist.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

417. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ballada. (Viktor Dyk)
  2. L. Milosť! – Můž-li slavík jemný mnohým (Jan Neruda)
  3. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z stromu žití svého prkna strojím, (Jan Neruda)
  5. Městská rada. (J. V. Krátoš)
  6. U hrobu lásky. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. L. Přes výmoly, strouhy blatnaté, po stezkách neschůdných, (František Leubner)
  8. DĚDICTVÍ (Antonín Sova)
  9. A slunce zapadalo! (Adolf Heyduk)
  10. Hrobař čaroděj. (Adolf Heyduk)