Hrobař čaroděj.

Adolf Heyduk

Dneska jej našli na stromě(J4m) a já mám z toho zmatek(J3f) dnes musím první kopat hrob(J4m) na nešťastný den v pátek(J3f) A ještě v půdě nesvaté(J4m) to věru dílo proklaté(J4m) A zejtra To je svátek(J3f) Leč starý uměl čarovat(J4m) a já se od něj učil(J3f) kdož ví nu snad to pomůže(J4m) zač životem mně ručil(J3f) Vždyť mrtvola je v kostnici(J4m) tož utneme jí pravici(J4m) proč bych se v světě mučil(J3f) Šel utnul ji a z večera(J4m) vzal na rozcestí k dílu(J3f) a při měsíčku natrhal(J4m) si květu z černobýlu(J3f) Pak z prken rakví zpuchřelých(J4m) a z kostí lebek necelých(J4m) chystal si čarnou sílu(J3f) Na kostech dřevo uchystal(J4m) a posypal to květem(J3f) pak ruku na střed postavil(J4m) a babím pálil letem(J3f) Pak mluvil slova podivná(J4m) Buď ruko pracovnice má(J4m) ať lehce žiju světem(J3f) Tu div hle ohník zplápolá(J4m) a modrojasně kmitne(J3f) a ruka v kobce uťatá(J4m) jak živá špičák chytne(J3f) a kope kope rychle hrob(J4m) že než se probral hrobař z mdlob(J4m) už stojí dílo hbitné(J3f) Vzal ruku zas i kosti vzal(J4m) a ukryl v mrtvých kobě(J3f) pak ulehnul až noční čas(J4m) mu stížil oči obě(J3f) Však nespal dlouho snad to sen(J4m) že množství lidí u oken(J4m) a kosti žádaj sobě(J3f) V jich středu muž je z kostnice(J4m) co večer ztratil ruku(J3f) on žádá oč byl oloupen(J4m) ve stálém dveří tluku(J3f) A jiní křičí Zda li zdaž(J4m) zda li nám kosti nevydáš(J4m) pak věčnou trpíš muku(J3f) Hrobník se křížem posvětil(J4m) a jak by v ohni leže(J3f) modlil se hlasem lítosti(J4m) až dvanáct bilo s věže(J3f) a modlil se a modlil zas(J4m) až přišel mladý jitra čas(J4m) svou hrůzu z činu těže(J3f) Hned z rána spěchal ku knězi(J4m) ten posvětil zas kosti(J3f) a do kostnice ruku dal(J4m) a čarné spálil chvostí(J3f) Leč hrobník stále churavěl(J4m) aniž by sen a spánek měl(J4m) až smrt mu řekla dosti(J3f)

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

10. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SEN. (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Z stromu žití svého prkna strojím, (Jan Neruda)
  4. JE SEČTEN DNŮ MÝCH ŘAD... (Josef Václav Sládek)
  5. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  6. A slunce zapadalo! (Adolf Heyduk)
  7. Nuž – strojte mne... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. Můj život – hřbitov, kde nezkvete strom, (Božena Benešová)
  9. NA AVENTINU (Josef Svatopluk Machar)
  10. L. Milosť! – Můž-li slavík jemný mnohým (Jan Neruda)