Ne k pinii té Vždyť by mohla oplést(J5f)
kořeny svými útlé údy sochy(J5f)
a polámat je Tamo na prostranství(J5f)
kde světlo slunce po celý den leží(J5f)
tam pohřbíme ji luznou sochu řeckou(J5f)
ten sličný mramor jemuž nebezpečným(J5f)
se stalo pobývání na té zemi(J5f)
Tož pomoz pánu starče Filomele(J5f)
však víš proč právě tebe jsem si zvolil(J5f)
za pomocníka pohřbu této sochy(J5f)
My rostli spolu viď že pamatuješ(J5f)
a viď žes přítelem se vždycky cítil(J5f)
i mým i domu mého jako já ti(J5f)
byl bratrem vždy a nikdy tvrdým pánem(J5f)
Teď v šedinách jsme Oba osamělí(J5f)
třebaže dětmi požehnán náš život(J5f)
Však děti moje jako tvoje vymkly(J5f)
se z naší ruky Jenom úsměv mají(J5f)
pro naše řeči názory a zvyky(J5f)
A Filomele buďme ještě rádi(J5f)
že tolik mají Jiné snad jsi slyšel(J5f)
že proklínají svoje roditele(J5f)
že odříkají se jich z domů ujdou(J5f)
kde zrodili se jako z místa hrůzy(J5f)
a nepřátelství Nový bůh tak káže(J5f)
bůh který zapudil ty naše bohy(J5f)
jež zdědili my s úctou od svých otců(J5f)
Bůh káže jim a oni poslouchají(J5f)
Ach Filomele světa nezměníme(J5f)
a zvrátit kroky časů nedovedem(J5f)
Zde starče zastav Zde je pěkné místo(J5f)
A poslechni mě Tenhle bílý mramor(J5f)
je práce řecká božstvo představuje(J5f)
Ubité božstvo Sulla prý je přivez(J5f)
z Hellady kdysi Stálo v našem domě(J5f)
na čestném místě Teď je dáme zemi(J5f)
neb nevím kterak děti mé ctít budou(J5f)
mou památku a všecko co jsem ctíval(J5f)
až zavru oči Viděl já už často(J5f)
že taký mramor jako z pomsty bývá(J5f)
nad čerstvým hrobem otce dětmi rozbit(J5f)
A viděl jsem jak luza sebrala se(J5f)
od domu k domu táhla s hněvným řevem(J5f)
v příbytky vtrhla bohy domácnosti(J5f)
svalila bila a pán domu nesměl(J5f)
pohnouti prstem aby neuvalil(J5f)
na život svůj a dům svůj větší strasti(J5f)
A všecko to prý činí v službě božstva(J5f)
nového božstva jež prý přísahalo(J5f)
že zničí staré bohy naší vlasti(J5f)
Bůh Židů jakýs tuze rozlícený(J5f)
v Řím vešel s nepřátelstvím v svojí duši(J5f)
a rozpaluje svoje vyznavače(J5f)
k barbarským činům Řím náš sešel starče(J5f)
Tož zakopejme bílý drahý mramor(J5f)
na tomto místě neb mu žíti nelze(J5f)
na světle slunce Snad jej v jiných časech(J5f)
až tyhle bludy zlé a nesmyslné(J5f)
se rozptýlí a zmizí až krev lidí(J5f)
se utiší snad vyhrabou jej z hrobu(J5f)
a vznesou znovu k slávě jeho krásy(J5f)
Těch dnů my už se nedožijem starče(J5f)
Už oba slyšíme jak nůžky břitké(J5f)
Atropos k přestřihnutí rozevírá(J5f)
Ty Filomele nezradíš to místo(J5f)
kdyby snad mě smrt dříve odvolala(J5f)
Byl jsem ti bratrem z živých mám jen tebe(J5f)
a z mrtvých tuto Motyku mi podej(J5f)
sám vykopám jí místo k odpočinku(J5f)
To stáří nahrne tak vodu v oči(J5f)
kde je ten nástroj Ah tak neviděl jsem(J5f)
Ba stáří a ty všecky plody jeho(J5f)
že člověk vidí jenom to co bylo(J5f)
a ne víc co je A my pohřbíváme(J5f)
svět celý s tímto čistým bílým božstvem(J5f)