Z stromu žití svého prkna strojím,

Jan Neruda

Z stromu žití svého prkna strojím, klížím vlastními je slzami, – já se mrtvých dětí příliš bojím, rád bych už s tím děckem do jámy. Ještě obrázky a víko schází, přibijem ho srdce tlukoty, – sbohem, sbohem! – mne už v ruce mrazí, dobrou noc v tu věčnost soboty.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

48. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ach škoda, škoda nastokrát... (Adolf Heyduk)
  2. Můj život – hřbitov, kde nezkvete strom, (Božena Benešová)
  3. JE SEČTEN DNŮ MÝCH ŘAD... (Josef Václav Sládek)
  4. LI. Mé prkno umrlčí neklaď si do cesty, (František Leubner)
  5. Hrobař čaroděj. (Adolf Heyduk)
  6. L. Milosť! – Můž-li slavík jemný mnohým (Jan Neruda)
  7. U hrobu dítěte. (Ferdinand Tomek)
  8. A slunce zapadalo! (Adolf Heyduk)
  9. Mrtvý houslař. (Rudolf Pokorný)
  10. POHÁDKA. (Jaroslav Vrchlický)