Jsi jak propast mlčelivá,

Stanislav Kostka Neumann

Jsi jak propast mlčelivá, do níž nelze sestoupit. Zdáš se klidna být jak oblak, ale mně jsi vzala klid. Na tobě že není viny, to až příliš dobře vím. Ale jen ty můžeš vyřknout ortel nad mým blouzněním. K svobodě jsme narozeni, béřem-li si prostě ji. Mlčíš-li, vždyť můžeš mluvit, slovem nebo kratčeji. Pouhým slovem, pouhým gestem, jediným jen pohledem, chceš-li, můžeš zahnati mě; na vše připraven již jsem. A tak prosím jako školák: V duchu směješ-li se mi, vysměj se mi tváří ve tvář zvonícími perlemi. A tak prosím jako školák: Obtěžuji-li tě jen, až ti přinesu zas verše, zmačkej, zahoď papír ten. A tak prosím jako školák: Jsou-li trochu milé ti, jako teplý větřík, který v vzkvetlý stromek zaletí, tož mě pohlaď aspoň jedním, aspoň jedním pohledem... Vyřkni ortel, mlčelivá! Na vše připraven již jsem.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

249. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ten konec! (Jaroslav Vrchlický)
  2. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  3. REMINISCENCE (Viktor Dyk)
  4. TĚŽCE SE CHODÍ CITU V ŠATĚ SLOV. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Sentimentální. (Alois Škampa)
  6. ZRÁDNÉ RÝMY (Božena Benešová)
  7. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  8. Tak po jedenácti letech (Jaroslav Vrchlický)
  9. NOC V DUŠI. (Jan Opolský)
  10. DUCH HARLEKÝNA. (Josef Lukavský)