DUCH HARLEKÝNA.

Josef Lukavský

Neslyšně jak se sluší Harlenu(Na) po špičkách před vás dra předstupuji(Na) bez kterým šaty přezdíte(Na) bez masa kterým tolik oplýte(Na) bez titěrnosti z brillantů a ko(Na) k vám vystoupil jsem s chudičho rovu(Na) a kolik vět řeknu v levo v pravo(Na) Mám k tomu právo(Na) Vra se často odkud kdo přišel(Na) podět vše co viděl a slyšel(Na) co poznal zažil čím trpěl třeba(Na) pro kousek chleba(Na) jak a kde zachyt paprsek štěs(Na) proč nemoh k jasnu nebe se vznésti(Na) proč bloudil světem dálkami městy(Na) i vedle cesty(Na) proč věčnou touhu po svě nosil(Na) proč slzel žebral klnul a prosil(Na) za jeden úsměv za pohled jeden(Na) jenž by mu vlíd pokynul v Eden(Na) tam kdesi v dálce ztrace ci(Na) kde žaly mi(Na) Je tomu dávno kolik let(Na) přelétlo zatím neslyšně svět(Na) tice chví dobrých i zlých(Na) slyšelo sot skot a smích(Na) tice chví vilo žal(Na) a kdosi moc v synthesu spial(Na) rozmar o nazval ji žitím(Na) jímž člověk mu bří své nést(Na) jde hložím anebo kvítím(Na) po cestách jasných či vedle cest(Na) val jsem hercem hercem z masa kos(Na) posledních měl jsem ru víc než dosti(Na) a jak to na tom svě již(Na) těžce jsem vlékl existence kříž(Na) Bloudil jsem dálkou vším jsem za vděk vzal(Na) o vavřín slávy do krve se rval(Na) a všude tam kde kynula mně manna(Na) jsem najedeným lal tatrmana(Na) za svůd pohled potlesk něžných dla(Na) šlechetných pa(Na) jsem sal bouřil svíjel se však te(Na) vždyť na divadlo so potrte(Na) Člověk byl ukryt kdesi duše na dně(Na) a komediant vyvoval snad(Na) aplausy bravo články noviřů(Na) i řeči lhářů(Na) kteří mi v duši sladce lichotili(Na) a po stra mne kopali a bili(Na) A tak jsem žil a miloval a umřel(Na) jak mno dříve a jak po mně mno(Na) jimž osud přiřknul osud Harle(Na) čloka kousek ďábla víc nu bozi(Na) Byl slav pohřeb Městská rada střelci(Na) spisovate nezná i vel(Na) maři odborových sdruže(Na) jež v nájmu ma prima u(Na) zpěci herci slav dilletanti(Na) a tuti quanti(Na) ba ta jeden kdysi chlebodárce(Na) šel s truchlími Kaž nec dal mi(Na) kde tuč stálo jméno pana dárce(Na) jenž znal se se mnou slavným ale talmi(Na) Slzely baby když mi v cestu li(Na) dojem chorál Dra s bohem buď(Na) přáte kteří dodat zapomněli(Na) Jen Harlene víc se neprobuď(Na) a staň tam kam vždy jsi dojít chtěl(Na) tam kam do pekel(Na) Co zapomněli to jsem děl sám(Na) tož do pekla se rovnou urám(Na) ale dlouhou pěkných šibeni(Na) jež kaž la krásnou makovici(Na) vládco slav všech dob a všech ze(Na) zde v družném klidu hlavy v oběť dali(Na) a aby byli i zde nade všemi(Na) vrcholy šibeniček přikrývali(Na) Ó podám si krás dekorace(Na) Ja to teprv bude v pekle nace(Na) když cesta je tak krás znamena(Na) jak žád nevystihne panorama(Na) Hvízdaje zná kuplet o Panča(Na) své domosti srovval jsem v hla(Na) přichystal citát z Mefista cos svého(Na) pak vzpomenul jsem pana Twardowského(Na) a než bys napočítal dvacet pět(Na) na ru brá jsem čet(Na) Kdo krad a vraždil přijat ne(Na) kdo smilnil ne přístupu(Na) kdo v paličství měl zabe(Na) zde nenalezne potupu(Na) však zrádci pokrytci a lháři(Na) přihlá se v refekři(Na) a všichni kdo jen komedii zna(Na) v pekle se k uscho přima(Na) A dole podpis k peklo jen(Na) Podám byl jsem přímo unesen(Na) že kuráž jsem od jakživa byl(Na) ihned jsem zazvonil(Na) Jak zrakem se brána rozlela(Na) Nebylo třeba Jsem útho la(Na) úcta Na zdar volám vlastenecky(Na) Jsem Harlekýn jenž co ved život lidský(Na) znal dole peklo proto jde jak do(Na) by no zor přidat mohl k tomu(Na) co na svě mu li zažít dali(Na) Rád děl bych zda peklo ce (Na) Jasi sta sešlý Satanáš(Na) mne vlíd tal Pojď jen brachu mi(Na) z těch li o nichž podáš(Na) dříve se zde mno udlili(Na) Podám mu ruku a jdu muž v před(Na) U ďasa Kolem zase sta svět(Na) Kavárny hotel mešity a zámky(Na) divadla zná vetešnic krámky(Na) zeňské boudy knajpy nemocnice(Na) hřbitovy jatky ha křtitelnice(Na) na mostech lumír stráž potrav čáry(Na) ložny žaře i pivovary(Na) leč nikde li kteří by to vedli(Na) Myslím si v tomhle jste se nepovedli(Na) však z roz hlas mne vyrušil(Na) sám arciďábel no mluvčí byl(Na) Ah ho ra ja sta zná(Na) no to jsem rád že jsi mezi mi(Na) těm dole že jsi koneč dal vale(Na) a tak le(Na) Co Jak se máš Víš ňá anekdoty(Na) Na ty psoty(Na) jsme tady štíři to víš chvíle dlou(Na) a to se i čert peklu rou(Na) Jak se ti Přece podej(Na) Jen vzpamatovat se mi pane dej(Na) No dobře dobře budeš tady rád(Na) čert vždy je Harlenův kamarád(Na) me tu pěknou chásku pohroma(Na) No však je poznáš Jsou na prome(Na) Vidíš ty stavby Pace a chrámy(Na) i ostatní co kleto bylo mi(Na) zde připraveno pro největší muka(Na) Kdo dole směl to všecko užívati(Na) zde jednou týd smí se povati(Na) však vzdálena je všeho jeho ruka(Na) Zde splňuje se neda div(Na) z mozo druhých nikdo ne živ(Na) zde pokrytství je všechněm k pohr(Na) o zrádcích nikde ne ani zdá(Na) a všichni kdo tam dole světem vládli(Na) zde v zatrace věč zem spadli(Na) Pekel chleba ru pe chut(Na) než pozemšťa existence smut(Na) kdy nevíš přes kdo ti v oči hle(Na) zda lotr přítel kte s tebou se(Na) Pak uvedl mne v nových přátel kruh(Na) Že dnes jsem tady Inu duch je duch(Na) a jak je známo ta pekla syn(Na) víc že říc než ži Harlekýn(Na) jemuž by život zničili jste hra(Na) by plakal useda(Na) u vašich nohou ni najede(Na) u lemu ša hysterických pa(Na) ubo šašek blázen fantoš bavy(Na) všech bez srdce duše i bez hlavy(Na) všech kdo jsou jeho dobří přáte(Na) a vždy ho kopnout mohou vesele(Na) by jeho peklo jejich nebem bylo(Na) Hle po smrti se všecko obtilo(Na) a Harlekýn je skety ve ši(Na) kde o vás pranic neslyší(Na) sám so bohem světem věčna syn(Na) antipod Zla ubo Harlekýn(Na)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

419. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  2. Epilog. (Josef František Karas)
  3. FALEŠNÉ GESTO. (Josef Lukavský)
  4. NOC V DUŠI. (Jan Opolský)
  5. 18. Křivá stezka. (Jan Karafiát)
  6. Revenant (Otokar Fischer)
  7. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)
  8. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  9. EPIGRAM. (Viktor Dyk)
  10. XXXIII Ty monológy jsou mi známy, (Viktor Dyk)