TĚŽCE SE CHODÍ CITU V ŠATĚ SLOV.

Josef Svatopluk Machar

A nediv se: vždyť řeč je vůbec chudá, že nemá slov, z nichž sestavil bych větu, když duši se tak v překypění udá, jak ráda má tě, tobě říct i světu. Snad doved bych to, být tak pianistou, hrát na klavíru... Řeč však nedostačí. Když notuji si valčík v chvíli jistou, vím, co v něm výská a co je v něm k pláči.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

114. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MARNO! (Jaroslav Vrchlický)
  2. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  3. Jsi jak propast mlčelivá, (Stanislav Kostka Neumann)
  4. BÁSNÍKU (Božena Benešová)
  5. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  6. PO SOIRÉE U PANA TOVÁRNÍKA. (Antonín Klášterský)
  7. Vždy, když zde kuplet nějaký zazpívám, (Jan Neruda)
  8. XIX. Aj srdce, starý šašku můj, (Adolf Heyduk)
  9. HENDECASYLABI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. KONEC LOUTKY (Jan Opolský)