VE CHVÍLI OSAMĚNÍ.

Adolf Bohuslav Dostal

Jsi nedaleko jen, vím, že se vrátíš záhy, a přec mi po tobě se tolik, tolik stýská, ba i když v pokoji jsi vedle, tak mi blízka, až těsně u sebe mít chtěl bych zjev tvůj drahý. Zřít tiše, důvěrně v tvé ušlechtilé tahy, tvou cítit teplou dlaň, jak moje spánky stiská, zřít, kterak dechem tvým ta všechna trýzeň nízká mých hořkých dnů kdes míjí za našimi prahy. A znovu poznávat a znovu každodenně ti za to děkovat, čím stala se’s mé duši, červánku růžový v můj večer příliš časný... Tak do své samoty v tvém zašeptaném jméně si volám štěstí své; a vzdech ho neporuší, a hřích ho nestřísní, sen jediný můj krásný.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

521. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)
  2. Co trpěl jsem pro velkou lásku k Tobě, (Jaroslav Vrchlický)
  3. KDOŽ NEPŘIVÍTAL BY DEN... (Richard Weiner)
  4. 22. Za veškerá dobrodiní, (Josef Uhlíř)
  5. Viď, příteli, že nadarmo (Gustav Dörfl)
  6. II. Drahý otče! (Herma Pilbauerová)
  7. Přání. (Eliška Krásnohorská)
  8. SPOJENÍ (Božena Benešová)
  9. VZPOMÍNKA Z CEST. (Alois Škampa)
  10. DAL’S MI, PANE, MÍRU LET. (Josef Václav Sládek)