VZPOMÍNKA Z CEST.

Alois Škampa

Přišla ke mně z dáli přišla zlehýnka(T6m) jako dobrý přítel dávná vzpomínka(T6m) Na čelo mi ťuká víří do kruhu(T6m) zas mne volá k Tobě starý soudruhu(T6m) se kterým jsem v mládí konal tolik cest(T6m) Zda i ve tvé duši stopa po ní jest(T6m) Vzpomínáš li ještě blahých oněch chvil(T6m) Kdy Jsi pod Zebínem družně se mnou pil(T6m) Unaveni vedrem dlouhým blouděním(T6m) studánku jsme našli s krytým roubením(T6m) v stinném jejím chladu dleli pohovou(T6m) a juž chtěli právě vodou ledovou(T6m) hasit chutě žízeň z dlaní rukou svých(T6m) když tu náhle z davu dítek vesnických(T6m) které s námi s pole přiběhly sem pít(T6m) spatřili jsme kvapem pod přístřešek jít(T6m) usmívavé děvče svěží jako květ(T6m) Byla teprv poupě sotva čtrnáct let(T6m) ale ach jak vábna jak už spanila(T6m) Mně kdy z čista jasna blíž se zjevila(T6m) zahořely rázem v lících červánky(T6m) Mnil jsem je to víla naší studánky(T6m) Překvapeni zříme v jejích očí jas(T6m) pěkně vitým copem kaštanový vlas(T6m) po hrdle jí spadal svatá nebesa(T6m) zde měl prodlet s námi štětec Mánesa(T6m) Hnědé měla zraky opálenou pleť(T6m) zoubky se jí ze rtů leskly nad perleť(T6m) v košilce a sukni prostě oděna(T6m) stála tady krásna jako Božena(T6m) a jak usmála se vlídný její hled(T6m) učaroval málem mému srdci hned(T6m) Podala nám sama číšku k napití(T6m) darmo ale chtěl Jsi ručku lapiti(T6m) se zdráháním couvla Druhé děti pak(T6m) rády vzaly peníz ona klopíc zrak(T6m) odmítla jen dárek s hrdou nevolí(T6m) Vždyť už nejsem malá chodím do školy(T6m) Myslil jsem si tenkrát cestou nazpátek(T6m) Kéž jsem učitelem takých děvčátek(T6m) Čemu bych je učil to jsem nevěděl(T6m) snad by mně byl Amor radu pověděl(T6m) Dávno je už za mnou ona idylla(T6m) ba snad její kráska též se změnila(T6m) podnes ale půvab toho setkání(T6m) chmuru s čela mého divem odhání(T6m) a zjev panenskosti čisté jako sníh(T6m) nevymizí nikdy z upomínek mých(T6m) Cyniků teď vřavou smutně kráčím sám(T6m) ale o té chvíli často přemítám(T6m) ona z vidin lásky co jsem jich kdy měl(T6m) vždy mi střese do snů nejkrásnější pel(T6m)

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1279. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přátelství. (Bohumil Forman)
  2. XV. PANU ANTONÍNU KNOTKOVI, katechetu dívčích škol v Šumberku na Moravě. (Beneš Metod Kulda)
  3. SPOJENÍ (Božena Benešová)
  4. 78 Víte-li pak, jak se mi můj (Jan Evangelista Nečas)
  5. Pessimista. (Jan Ježek)
  6. Osiřelá dcera. (Beneš Metod Kulda)
  7. To štěstí největší... (Rudolf Bort)
  8. Slavěnka Slavinovi.1) (Josef Jungmann)
  9. VE CHVÍLI OSAMĚNÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. KDOŽ NEPŘIVÍTAL BY DEN... (Richard Weiner)