III.   Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově,

Stanislav Kostka Neumann

Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově, jenž zlomil, zdá se, vzdor i v posledním prudkém slově. Sám se svou prací. Vše marno však. Zasykne zmije z nějaké řádky tištěné a opatrně se skryje, zasykne, napoví něco a nikde nedořekne, to myslí, že vrah jsi, jenž se každého šumotu lekne, to myslí, že slunce ti zakalí a vezme ti noci, že před těmi kapkami jedu jsi sám a bez pomoci. Sám se svou prací. Sám na konec vždycky, sám, ale s celým všímmírem harmonický je život můj. A věřím jen vlastního srdce tluku, jenž vede mne uprostřed zmatku a vřavy a hluku... Zasykla zmije. Nu, vyskočil jsem, a měřil svou celu dlouhými kroky. Malátnou ruku přitiskl k čelu a ptal jsem se, dlouho se ptal, proč tolik záští, proč tolik černého jedu v přátelském plášti, proč tolik zmijí? Jsou přece blesky, pod nimiž i hrdina se svíjí, jsou rány, které padají a které se vrací, jsou rytíři, protože jsou princezny a draci, je boj, by život mohl vzhůru ve spirále dál a dále... Však blesky, ty jsou z plavé síly, rány jsou, by jizvy pro hrdost nám zbyly, rytíři jdou tváří v tvář potýkat se s drakem, a boj, to v plném slunci boj malého Davida prakem. Tak my se rvali, my rány utržili a rány rozdávali, však bili se před světem jako se muži bijí. Proč tedy tolik zmijí? Sám se svou prací. Zbabělé zmije syčí. Zdá se ti, rozeběhneš se, že někdo o pomoc křičí. Však najdeš zmiji, zuby, jed... Oh, bodejž by vás zabil hned hrom rozlíceného nebe!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

250. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šalamoun. (Adolf Heyduk)
  2. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mračno. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. Myšlénka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PRVNÍ ODPOČINEK. (Karel Vojtěch Prokop)
  6. báseň bez názvu (Beneš Metod Kulda)
  7. KAIN NAD POUŠTÍ (Jiří Mahen)
  8. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jak Jakub s Bohem s tebou zápolíme, (Adolf Heyduk)
  10. 3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží (Václav Bolemír Nebeský)