III.   Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově,

Stanislav Kostka Neumann

Sám se svou pra Daleko jaksi Vyhnanec na ostro(Na) jenž zlomil zdá se vzdor i v posledním prudkém slo(Na) Sám se svou pra Vše marno však Zasykne zmije(Na) z něja řádky tiš a opatr se skryje(Na) zasykne napo co a nikde nedořekne(Na) to mys že vrah jsi jenž se kažho šumotu lekne(Na) to mys že slunce ti zaka a vezme ti noci(Na) že před mi kapkami jedu jsi sám a bez pomoci(Na) Sám se svou pra Sám na konec vždycky(Na) sám ale s celým všímmírem harmonic(Na) je život můj A věřím jen vlastho srdce tluku(Na) jenž vede mne uprostřed zmatku a vřavy a hluku(Na) Zasykla zmije Nu vyskočil jsem a řil svou celu(Na) dloumi kroky Malátnou ruku přitiskl k čelu(Na) a ptal jsem se dlouho se ptal proč tolik ští(Na) proč tolik čerho jedu v přátelském plášti(Na) proč tolik zmi(Na) Jsou přece blesky pod nimiž i hrdina se sví(Na) jsou ny kte pada a kte se vra(Na) jsou ryři protože jsou princezny a draci(Na) je boj by život mohl vzhůru ve spile(Na) dál a le(Na) Však blesky ty jsou z pla ly(Na) ny jsou by jizvy pro hrdost nám zbyly(Na) ryři jdou tváří v tvář pokat se s drakem(Na) a boj to v plném slunci boj maho Davida prakem(Na) Tak my se rvali(Na) my ny utržili a ny rozvali(Na) však bili se před světem jako se muži bi(Na) Proč tedy tolik zmi(Na) Sám se svou pra Zba zmije syčí(Na) Zdá se ti rozeběhneš se že kdo o pomoc křičí(Na) Však najdeš zmiji zuby jed(Na) Oh bodejž by vás zabil hned(Na) hrom rozceho nebe(Na)

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

250. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šalamoun. (Adolf Heyduk)
  2. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mračno. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. Myšlénka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PRVNÍ ODPOČINEK. (Karel Vojtěch Prokop)
  6. None (Beneš Metod Kulda)
  7. KAIN NAD POUŠTÍ (Jiří Mahen)
  8. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jak Jakub s Bohem s tebou zápolíme, (Adolf Heyduk)
  10. 3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží (Václav Bolemír Nebeský)