10.   Pojď, milenko a ženo, v les,

Stanislav Kostka Neumann

Pojď, milenko a ženo, v les, je tolik sladký jarní den. Čím zoufalej’ jsem k zemi kles’ a zradil vlastní sen, tím pevněji chci znovu stát a horoucněji milovat tebe a život a sen. Lesk zelených svých očí nech na mojí hlavě spočinout, když doubím voní země dech, zeleně chví se proud. A zapadneme v chladný stín, kde znova dáš mi teplý klín, sebe a život a sen. Pak ve snách naše statečnost vykope v mechu vlhký hrob, kam uložíme minulost a bolest hořkých dob, a všemi květy, jež má háj, ho skryjem... A mně vrátí máj tebe a život a sen.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1192. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Píseň podzimní. (Bohdan Kaminský)
  4. Z těch snův, jež v podletí jsem snil... (Ludvík Lošťák)
  5. VZPOMÍNKA. (Ludvík Lošťák)
  6. PODZIMNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  7. JIŽ SE PŘIPOZDÍVÁ (Adolf Brabec)
  8. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  9. Ztraceno! (Jan Červenka)
  10. TULÁCI. (Karel Červinka)