7.   Pohlaví, srdce, mozek a svaly

Stanislav Kostka Neumann

7.

Pohlaví, srdce, mozek a svaly
Pohlaví, srdce, mozek a svaly
šněrují mladí básníci; jak nevěstky, jež málo spaly, potácejí se ulicí.
prosách se blábolí pro nic a za nic, z veršů jsou dřevěné nálady: jakoby odněkud z posledních stanic styl brali a slova a nápady. Já vždycky si vzpomenu na ty klece, jež z lupenky pilkou se řezají: v ně nevkus nepouští vzduchu ni slunce, ptáci v nich za pár dní scípají. 83