Čtrnácte rispettů.

Stanislav Kostka Neumann

O nechmuř se až toto smutné kvítí(J5f) z kněh moudrých na chvíli tě vyruší(J5m) ty hořké kapky žalářního žití(J5f) já psal je v touze léku pro duši(J5m) Jak oči jsou jež pláčem zčervenaly(J5f) a přec by rády do úsměvu hrály(J5f) Snad hudbu vzpomínek ti v duši vznítí(J5f) ty hořké kapky žalářního žití(J5f) Nad zelenavým stolkem plyn mi zpívá(J5f) a jeho leskem je tu útulněji(J5f) do lázně rythmů jež tak konejšivá(J5f) celičkou duší rozechvěnou spěji(J5f) Mé horké srdce krotí stěny chladné(J5f) že v šedi smutku oheň barvy vadne(J5f) Mdle jen to někdy bleskne slokou tesknou(J5f) jak v drobtech slídy jež se v maltě lesknou(J5f) Když příliv večerní se měkce žene(J5f) a v západ mráčky září krvavíce(J5f) kdos venku skřípky vzbouzí rozladěné(J5f) v banální nápěv znící do ulice(J5f) Na toulky noční vzpomínám si maní(J5f) kde krásné illuse tvé navždy zraní(J5f) za žhavým oknem bědné krasavice(J5f) banální nápěv znící do ulice(J5f) Náš zvonec má tak nelítostný hlas(J5m) zvlášť za večerů když mne budí ze snů(J5f) kam trochu pelu prstík Musy střás(J5m) a vzpomínka na srdce krátkou vesnu(J5f) Plyn shasíná pak na lože jdu sticha(J5f) krok v chodbě zní noc venku v stromy dýchá(J5f) rým hledám k slední nedopsané řádce(J5f) s Musou v klíně usíná se sladce(J5f) Mám rád když z rána v kraj se tetelí(J5m) to Anděl páně s vížky kaple naší(J5f) v pět všedního dne k šesté v neděli(J5m) do bílé mlhy nesměle se snáší(J5f) Svou z plechového hrnku piju kávu(J5f) a čekám až mi slunce ku pozdravu(J5f) se v celu nachýlí jež plna šera(J5f) bych verše četl zachycené včera(J5f) Sad chudičký a tráva samé býlí(J5f) javory mladé řídké stíny kladou(J5f) do hrbolatých cest kde písek kvílí(J5f) pod líným krokem když jdem promenádou(J5f) Jdem vzdáleni vždy od sebe pár kroků(J5f) Já v srdci cítím jarní měkkou sloku(J5f) a bílé květy zřím jak větřík snáší(J5f) s rozkvetlých stromů za zdí v cestu naši(J5f) Holubi šedí bělaví a plaví(J5f) po cestách střechách zdích se honí v sboru(J5f) Symboly nudy kterak duši znaví(J5f) v snách je zřím Jak žluté skvrny moru(J5f) A líný krok náš ten je nepostraší(J5f) však gesto živější hned všechny splaší(J5f) Kéž křičet smím by prchli hlukem vřavy(J5f) holubi šedí bělaví a plaví(J5f) Máj deštivý je nebe mdle se klene(J5f) má cela tone v stínech pochmurných(J5m) Však když se přece jaro rozpomene(J5f) a sálá trochou cudných lesků svých(J5m) v tom tušení i krajinka má malá(J5f) že hoří v paprscích jak by se smála(J5f) přistoupím k oknu reflex čisté záře(J5f) bych vssál vší silou do smutné své tváře(J5f) Hned za zdí naší v bělostné se říze(J5f) sad malý chvěje prškou bílých květů(J5f) až uvadnou zas v duši bude krise(J5f) pak pole sivějící čím blíž k létu(J5f) a loukou cesta kamsi dolů vede(J5f) zkad ulétat zřím vlaku mráčky šedé(J5f) A okraj obzoru je zalesněný(J5f) tam dozorci v neděli vodí ženy(J5f) Sprch dětství pel jsou knihy jinak psány(J5f) Dřív zámek zakletý teď brloh lůzy(J5f) dřív vnady princezny teď kurtisány(J5f) dřív proutku čar teď oblých mincí hrůzy(J5f) A přece kniha stejně duši chytí(J5f) ta s pohádkami dřív teď s pravdou cítí(J5f) Z těch dokumentů sílu ssá v boj denní(J5f) a pro žal cizí svého zapomnění(J5f) Má morálka a ruští moralisti(J5f) Viď příteli že k tomu nejsou rýmy(J5f) Však neodolám jejich knihy čísti(J5f) a s autory je střídám francouzskými(J5f) Tož také zde jak český člověk žiji(J5f) dle vlasteneckých našich sympathií(J5f) A jistě vím že vlasti ku spasení(J5f) Jen škoda kdo by tleskal že tu není(J5f) Tak mezi knihou sešitem svým trávím(J5f) dny jarní idylly své s resignací(J5f) a řekneš stišen když se prací znavím(J5f) kdes ve vzpomínkách duše se mi ztrácí(J5f) jak bonhomme vedu život spořádaný(J5f) Jen střechu přeletí li někdy vrány(J5f) tím skřekem svým mi srdcem pozachvějí(J5f) mně zdá se že se do cely mé smějí(J5f) Bůh kdysi lidstvo držel na motouze(J5f) však v jeho ruce nemnozí jen zbyli(J5f) teď v pěsti drží nás ne příliš dlouze(J5f) kdož dosti mají zlata dosti síly(J5f) pořídit prkna kulisy a masky(J5f) na komedii křesťanské své lásky(J5f) A běda tomu koho pak si zvolí(J5f) hrát po žalářích romantickou roli(J5f)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

518. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  2. None (Antonín Sova)
  3. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  4. ZE SIENY. (Antonín Klášterský)
  5. PRAZE (Antonín Sova)
  6. PRAZE. (Antonín Klášterský)
  7. Slyším tvé, slávku, hlasy zase, (Josef Holý)
  8. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA. (Emanuel Čenkov)
  9. TO, CO TAK HÁRÁ V JEJÍM OKU... (Antonín Sova)
  10. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)